Kuňka žlutobřichá, listonoh letní a kosatec sibiřský – Hrachoviště

Hrachoviště – unikátní brdské místo se smutnou historií, ale s bohatou faunou a flórou. Překvapí vás výskytem kuňky žlutobřiché, listonoha letního a třeba plantážemi kosatce sibiřského.

Krátce se zastavme nad tím, co Hrachoviště vlastně je, respektive bohužel bylo. Již jen pár artefaktů (nově osazený kříž, studánka, 4 lípy, opravená stodola, pamětní kámen) připomínají, že zde stála obec Hrachoviště. Její historie sahá až k roku 1351, kdy byla součástí nedalekého hradu Valdek. Bohužel přišel rok 1952, kdy započalo vystěhování 17 rodin. I přes velký odpor, bylo v roce 1953 hotovo. Stejně jako brdské obce Padrť, Kolvín, Záběhlá, tak i Hrachoviště zmizelo z mapy Světa. Začala poválečná éra vojenského využívání Brd bez ohledu na historii, kulturu a lidi v lokalitě.

FOTO: Hynek Harvánek

V současné době je část Hrachoviště stále aktivním místem naší armády. Na louce Měšnice, přes kterou vede do Neřežína, nepřehlédnete oraniště se stopami po vozidlech. Doslova tankodrom. Armáda místo využívá jako autoškolu pro těžkou obrněnou techniku. Kdo by to řekl, paradoxně má toto rejdění na brdskou přírodu pozitivní vliv. Vznikají a udržují se zde rozsáhlé kaluže, které nezarůstají a větší ani nevyschnou. Tento biotop dává prostor k životu mnoha obojživelníkům. Narazíte zde na užovky, ale i vzácnou kuňku žlutobřichou Bombina variegata.

Video: Hynek Harvánek. Kuňka žlutobřichá a námluvy.

Právě kuňka je jakýmsi lakmusovým papírkem na stav lesa a zacházení s ním. Co jí právě nesvědčí a její populaci pomalu, ale jistě decimuje? Kuňka potřebuje stojaté kaluže, vlhké prostředí a les. V mnoha případech se v lesích děje právě opak: odvodňováním lesů a přilehlých luk, zatrubňování a zrychlení odtoku vody z lesa, meliorace, narovnávání a vydláždění potoků, proměna zamokřených lesních cest v asfaltky a k nim budování neslavných příkopů. Míst ke zdárnému rozmnožování a přežití tak ubývá.

Naštěstí je alespoň Hrachoviště prozatím jakousi jejich oázou a zároveň II. zónou CHKO. To již dává správě nemalou možnost, ale i povinnost a dohled nad tím, co s lokalitou bude. Kaluže jsou zároveň domovem dalšího vzácného živočicha a to korýše listonoha letního Triops cancriformis.

Zákon o ochraně přírody a krajiny – Hlava třetí

§ 26 Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.
(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Přilehlé louky jsou obzvláště z jara nádherné. Plné života, motýlů, vážek, šidélek a kvetoucích kosatců sibiřských Iris sibirica, upolínů a to i upolínu nejvyššího Trollius altissimus. Dále zde narazíte na vzácné orchideje našich luk, tedy prstnatce májového Dactylorhiza majalis. To je výčet jen těch nejznámějších, každý botanik se zde jistě cítí jako v ráji a kochá se dalšími druhy.

Kudy za kuňkou na Hrachoviště

  • Nejkratší cesta vede po od parkoviště v Neřežíně. / TRASA
  • Nenáročná cesta vás také čeká po z Podluhů. / TRASA
  • Pěkné stoupání s krásnou krajinou si užijete na trase z Jinců. A to také po přes rozcestí Sýkorky až na Hrachoviště. / TRASA
  • Delší trasu lze zvolit z Obecnice po silnici č. 11811 až k rozcestí Na Hlíně. Zde odbočte po k rozcestí Krejčovka a dále sešupem po až na Hrachoviště. / TRASA
  • NAPLÁNUJTE SI SVOU TRASU.
  • JAK SI ULOŽIT TRASU DO MOBILU.

Kam za kuňkou do Brd

  • GPS:49.7927556N, 13.9004558E
  • Kuňka vás z jara k sobě zavede typickým zvukem.
  • V místních tůní při pečlivém hledání naleznete i listonoha letního

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.