Meteorický roj Perseidy nad Brdy

Po nedávném zatmění Měsíce jsem sliboval další podívanou. A ta je právě zde v podobě slavného meteorického roje Perseidy. Známý také pod pojmem „slzy svatého Vavřince“. Kdy a kde jej pozorovat?

Co je meteorický roj

Pojďme však popořádku. V případě, že se atmosféra Země střetne s objektem z vesmíru (kamenné, železné zbytky po tvorbě vesmíru, sluneční soustavy, srážky jiných těles apod.) dochází k obrovskému tření o atmosféru a vzplanutí objektu. Jeho shoření a vypaření vidíme právě na noční obloze jako rychlou světelnou stopu. Říkáme tomu meteor, jedná-li se o velmi jasný průlet, často doprovázený zvuky, nazýváme úkaz bolid. Případné vzácné zbytky, které dopadnou na zemský povrch, se nazývají meteority.

Zkříží-li Země pás shluku toho „nepořádku“, dostane se do atmosféry pochopitelně více meteorů v krátkém časovém úseku. A to je meteorický roj, kdy během 1 hodiny můžeme spatřit desítky vzácně až stovky meteorů. Nejčastějším zdrojem bývá prach po průletu komet naší sluneční soustavou, který za sebou nechávají. Jedná se o velmi drobné částice, které velmi rychle shoří a nemají šanci ani dopadnout na povrch. Meteorických rojů je v průběhu roku hned několik, některé jsou i atraktivnější, než Perseidy. Ale kdo by si nepamatoval teplé léto, kdy se večer položil do trávy, k ohni a nad hlavami sem tam prolétlo podezřele více „padajících hvězd“ – meteorů.

Proč slzy svatého Vavřince: Vavřinec byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v říši Římské. Vzhledem k tomu, že neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu majetek, který raději rozdal chudým, byl tak umučen. Psal se právě začátek srpna a po této události padalo z nebe několik dnů mnoho „hvězd“ (meteoritů). Vzniklo označení, že padají právě slzy popraveného Vavřince.

Zdrojem Perseidů je také kometa, konkrétně s romantickým názvem 109P Swift-Tuttle. Tu v roce 1862 objevili dva američtí astronomové. Kometa se k Slunci vrací vždy cca po 134 letech. Naposledy zde byla v roce 1992, další průlet a tím zásoba pro Perseidy nastane až v roce 2126. Nebojte, materiálu pro každoroční opakování je dostatek. Země neprolétá vždy stejným místem prachu, nehledě na to, že ten se sám také pohybuje. 

Kdy pozorovat

Tento roj je aktivní každý rok přibližně od 17. července do 24. Srpna. Takže už od poloviny prázdnin je vhodné se obloze věnovat. Každý večer jistě nějaký ten meteor uvidíte. A jak se datum blíží k maximu, to je okolo 12. Srpna, spatříte na noční obloze více a více meteorů.

Ale vraťme se k maximu, to nastane z pondělí na úterý 12. 8. na 13. 8. Nejvíce meteorů prolétne v ranních hodinách 13. 8. Frekvence se může pohybovat kolem 80 meteorů za hodinu. To je již pěkná porce. Vstupní rychlost částic do atmosféry je neskutečných 60 km/s. Z Příbrami do Prahy-Chuchle za 1 vteřinu, proč ne.

Nejvíce meteorů přichází ráno na již Sluncem osvětlené obloze. To zaznamenají jen atmosférické radary. Ale věřte, že po celou noc budete mít v případě jasné oblohy 100% jistou spatření několika meteorů. Bohužel letos bude rušit svit Měsíce, který vychází v 18:57 a osvětlen bude z 88% (úplněk přijde 15. 8.).

Kam se dívat?

Jak Země prolétá vesmírem a nabírá prach z komety, meteory vstupuji do atmosféry zdánlivě z jednoho místa. Tomu říkáme radiant. Ten náš se nachází v souhvězdí Persea, proto i název roje Perseidy. Souhvězdí je v tomto období pozorovatelné na severovýchodní části oblohy. V blízkosti souhvězdí Kasiopeja. To jistě znáte jako veliké dvojité W na noční obloze.

Nejvíce meteorů tak postřehnete právě pohledem na východní oblohu. Nicméně dráha meteorů je pochopitelně delší a prolétne i do jiné části oblohy. Ideální je si lehnout do trávy na karimatku a prostě jen čekat. Noční obloha sama o sobě nabídne mnoho dalších zajímavých míst. Mléčná dráha, mlhoviny, galaxie… Při dosti temné obloze je zaznamenáte jako mlhavé obláčky. Galaxii Andromeda právě v blízkosti souhvězdí Persea. Dále v jižní části oblohy v souhvězdí Střelce budete vnímat hned několik obláčků v Mléčné dráze. Díváte se právě ke středu naší galaxie (právě nazývané Mléčná dráha).

Příbramský meteorit: první meteorit na světě, který byl nalezen na základě pořízených snímků z bolidových kamer. Konkrétně z Ondřejova a Prčic. Bolit prolét 7. dubna 1959 v 20:30.20. Byly nalezeny 4 kusy a to východně od Příbrami. Nesou názvy dle místa dopadu Luhy (4 480 g), Velká (800 g), Hojšín (420 g). Nejmenší našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov).

Kde a jak pozorovat

Ideálně v temném prostředí Brd. Z města, ze světelného „smogu“ lamp a dalších zdrojů mnoho meteorů nezaznamenáte. Najděte si otevřenou krajinu, kde vám z oblohy neukrajuje tolik les. Rušit bude letos jen Měsíc. Paráda to bude na dopadových plochách Tok, Jordán, nebo na Padrtích. Ale to jsou místa pro noční pochod vzdálená, nicméně to je na Vás.

A zda si vezmete fotoaparát, u kterého můžete nastavit závěrku (délku snímání obrazu) na několik vteřin až minut, odnesete si jistě památku na celý život (nastavte na největší clonu, ISO 100 a méně, čas třeba 15-20 vt. Ale s ISO a časem experimentujte. Pochopitelné je použití stativu.

Pochlubte se, jak jste si užili slzy svatého Vavřince.

Hynek Harvánek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.