Zemřel Jan Harvánek, spoluzakladatel CHKO Slavkovský les a můj táta.

V roce 2017 mi táta (Jan Havran Harvánek) věnoval krátký článek reagující na založení CHKO Brdy. V té době v něm doslova ožily vzpomínky na rok 1974, kdy jsem se narodil já a CHKO Slavkovský les. Přijměte tuto malou vzpomínku na mého tátu, náčelníka kmene Čeplaghanů a jazzmana, který nás opustil 1. 8. 2019.

42 let dělí zrod CHKO Slavkovský les a CHKO Brdy. Za tu dobu v Brdech padlo mnoho cvičných a ostrých pum, ale zároveň přirostlo mnoho letokruhů zdejším krásným lesům. Obě lokality jsou v mnohém výjimečné, prostě endemitem. V mnohém si jsou podobné. Jak jsou Brdy houbou pro střední Čechy, tak rašeliniště Slavkovského lesa jsou lůnem pro minerální prameny v lokalitě. Obě krajiny spojuje také vojenská minulost. I Slavkovský les měl uzavřená cvičiště se zákazem vstupu. A před rokem 1989 se rozhodně jednalo o složitější situaci pro CHKO. Ale všemu pomohlo mnoho lidí, kterým lokalita přirostla k srdci. A jak se říká, nejlepší je jít na zaučenou a načerpat zkušenosti v „cizině“. Proto jsem se zeptal Jana Harvánka, jednoho ze zakladatelů CHKO Slavkovský les, jak na onu pionýrskou dobu vzpomíná.

Utrhl jsem květinu – zvadla. Chytil jsem motýla – zahynul. Došel jsem k poznání, že je třeba lásku k přírodě vyjádřit jinak. E.T.Seton * motto na naučné stezce Kladská v CHKO SL.

Vzpomínky na budování dobrých vztahů v CHKO Slavkovský les.

V roce 1974 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les na rozloze 640 km2, která tehdy zasahovala do okresů Cheb, Sokolov, Karlovy Vary a malé části okresu Tachov. Na tohle obdivuhodné prostorové sousto byli tehdy jmenováni dva správci – vedoucí Správy CHKOSL ing. Jan Schlossar a já (Jan Harvánek). Hned na začátku jsme si byli vědomi, že není v našich silách plně obsáhnout celou problematiku a solidně plnit naše poslání při dodržování Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny (Zákon č. 40/1956 Sb a od roku 1992 Zákon č.114/1992 S.). Tehdy jsme si stanovili priority.

Jako nejdůležitější jsme považovali založit dobrý kontakt se všemi občany žijícími v oblasti prostřednictvím správních celků (okresní, městské a obecní úřady) a tím se pokusit všem vysvětlit proč vznikla CHKO. Zároveň tak získat převážnou část obyvatel na stejnou stranu zájmu. Tehdy nebyl internet, lokální TV a celá řada dalších vymožeností dnešní doby. Nezbývalo tedy nic jiného, než přesně plánované výjezdy a osobní setkání. Začali jsme vydávat i zpravodaj Arniku (prha arnika / Arnica montana je ve znaku CHKO SL), kterou dostávali všichni zástupci obcí a měst (kupodivu, časopis vychází do dnešní doby).

Velice brzy se ukázala správnost této priority. Byl navázán výborný vztah, který se potvrdil při následných a mnohdy zapeklitých jednáních, které vždy končily v oboustranné spokojenosti.

V oblasti Slavkovského lesa žilo velké množství dobrých lidiček, kteří měli výborný vztah k tomuto kraji. Byla to pestrá paleta osobností. Od lesníků, historiků, přírodovědců, přes různé dělnické, úřednické a já ani nevím jaké profese. Všechny však spojovala láska ke svému kraji. To byla masa lidí, bez které by nebylo možné zajistit dobrý chod správy oblasti. A to nejen v rovině výchovného působení na zbytek zde žijící populace, ale též v rovině přímé fyzické pomoci.

Při Správě CHKO SL tak brzy vznikl Dobrovolný aktiv přátel a spolupracovníků Slavkovského lesa. Počet členů se pohyboval od 160 do 200 osob. V té době nedával stát na ochranu přírody mnoho peněz. Nebylo žádných fondů, dotací, sponzorů atd. A tak tato masa příznivců výrazně pomohla s vyznačením hraničního značení, s vybudováním naučných stezek a v neposlední řadě i s nacházením odpovědí na různá řešení námětů. Bez tohoto občanského nadšení nelze podle mých představ úspěšně řešit problematiku turistiky, územního plánovaní a ochranu přírody a krajiny všeobecně ani dnes.

Jako třetí okruh problematiky jsme začali řešit nekoordinovanou turistiku. Osada Kladská a jeji rozsáhlá rašeliniště vzdálená od Mariánských Lázní jen 9 km přinesla vážný problém. Dobrá dostupnost po silnici, lovecký zámeček, výborná restaurace U tetřeva s vyhlášenými pochoutkami ze zvěřiny (oblast je také oblastí jelenářskou). Kladská je zároveň v těsné blízkosti národní přírodní rezervace Kladské rašeliny – část Tajga. To vše přitahovalo velké množství návštěvníků, kteří se nekontrolovatelně pohybovali po osadě i okolí. Vstupovali do chráněného rašeliniště, v okolí Kladského rybníka kempovali a rozdělávali ohně.

Po jednání s Lesy ČR jsme dospěli ke společnému závěru, že turistiku musíme nenásilně řídit, usměrňovat, dát lidem možnost se seznámit s okolní přírodou. A to takovou formou, aby si návštěvníci přišli na své a ochrana přírody byla zároveň náležitě naplněna. Vždyť systém turisticky řízených center a stezek vede k výbornému usměrňování volného pohybu po krajině, k výchově a především k zamezení poškozování přírody. A tak se společným zájmem Lesů ČR a Správy CHKO SL byla za nezastupitelné pomoci dobrovolného aktivu vybudována naučná stezka Kladská.

Byla otevřena v roce 1977 a dnes patří k nejstarším naučným stezkám v České republice. Za čtyřicet let své existence prošla samozřejmě vývojem a mým pohledem je dnes dokonalá. Roční návštěvnost tohoto místa je přes 50.000 lidí. Navíc dala podnět k dalšímu rozvoji turistického ruchu v této lokalitě a to bez jakýchkoliv negativních vlivů na ochranu přírody a životního prostředí.

Během vývoje došlo i k vybudování vhodného turistického zázemí. Bez vynikající spolupráce Lesů ČR – lesního závodu Kladská, Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Města Mariánské Lázně, by nikdy nedošlo k vybudování vhodného parkoviště a Domu přírody Slavkovského lesa. Dům přírody byl společný projekt Agentury ochrany přírody a krajiny, Lesů ČR a Města Mariánské Lázně. Celkové náklady činily 20 milionů Kč.

Vedle vlastních finančních nákladů darovaly Lesy ČR do tohoto projektu i objekt v areálu jejich Loveckého zámečku. Lesy poskytly i vhodné místo pro vybudování jednoduchého a výborného parkoviště (parkování zdarma). Město Mariánské Lázně se tohoto projektu zúčastnilo nepřímo tím, že investovalo cca 2 miliony Kč do vybudování parkoviště. O provoz Domu přírody a naučné stezky se společně starají Lesy ČR a Správa CHKO SL. Polovina naučné stezky je věnována ochraně přírody a krajiny, historii místa a druhá polovina pak lesnímu ekosystému či lesnímu hospodářství.

Teď se vrátím k meritu věci. Na příkladu Slavkovského lesa je vidět, že bez společné práce všech zainteresovaných se nelze dopracovat k všeobecné spokojenosti. Nejde nadřazovat důležitost například Vojenských újezdů nad Správou CHKO, nebo občanskými sdruženími a naopak. V zájmu věci je třeba spolupráce všech. Hledání vstřícných bodů, které nakonec uspokojí všechny strany a ve výsledku přinesou jen klady dané věci. Jednoduše řečeno, co pro nás platilo – v zákonu č.114/1992 Sb je v paragrafu 2, odst.(2), písmeno (g): …spoluúčast v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny… a v písmenu (k): … ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace… V paragrafu 70, odst.(1) se píše: … účast občanů… A v paragrafu 78a, kde se píše o území Vojenských újezdů je jasně deklarována jejich spolupráce s Ministerstvem životního prostředí. A mnoho dalšího.

Nedávno (poznámka čl. z roku 2017) byla odsouhlasena novela tohoto zákona. Nikde prozatím dostupná není, ale jsem přesvědčen, že tyto všeobecné a základní formulace z nového znění zákona o ochraně přírody a krajiny nezmizely.

Před 43 lety jsem se stal profesionálním pracovníkem státní ochrany přírody. Občas jsem měl hlavu k prasknutí, ale při zpětném pohledu pociťuji ještě dnes uspokojení a jsem přesvědčen, že jsem měl překrásné zaměstnání. Nejkrásnější jsou dnešní náhodná setkání s bývalými spolupracovníky a to jak s profesionály, tak i s tehdejšími dobrovolníky a přáteli Slavkovského lesa. Teprve dnes vidím, že jsme se tehdy vydali správnou cestou. A když vyrazím do chráněné oblasti, pouze v údivu zírám: ti, co převzali žezlo, pochopili a povznesli naše prvotní snažení a cíle k dnešní dokonalosti.

CHKO BRDY PŘEJI JEN TO NEJLEPŠÍ A SPRÁVNOU CESTU.

Jan Harvánek 2017